EPAD 2019: současný stav screeningu karcinomu prostaty v EU

V úterý 22. ledna 2019 se političtí činitelé, odborníci na urologii i zástupci evropských pacientských organizací a dalších skupin zainteresovaných v onemocnění prostaty sešli v Evropském parlamentu, aby společně debatovali o nejnovějších důkazech a případových studiích, které se zabývají účinností screeningu karcinomu prostaty. Během tohoto setkání bylo oficiálně zveřejněno stanovisko Evropské urologické asociace (EAU) [2], které se stalo výchozím bodem diskuse.

Setkání uspořádaly poslankyně Evropského parlamentu Dubravka Šuica (Chorvatsko) a Lieve Wierinck (Belgie), které se angažují ve skupině MEPs Against Cancer. Debatovalo se zejména o tom, jak by časná diagnostika mohla zlepšit stávající výsledky péče o evropské pacienty s karcinomem prostaty. Nosnými tématy byly nejnovější důkazy, možné důsledky neprovádění PSA screeningu, ale také overdiagnosis a ovetreatment (Pozn. překl.).

Prof. Peter Albers, který působí na urologické klinice v düsseldorfské fakultní nemocnici, detailně vysvětlil, proč by členské státy EU měly přijmout strukturovaný populační screening pro záchyt časných stadií karcinomu prostaty, který by byl založen na testu PSA [3]. „Data z onkologických registrů ukazují, že úmrtnost na karcinom prostaty je nyní již vyšší než úmrtnost na kolorektální karcinom. Karcinom prostaty se tak stal druhou nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné nádory u mužů v Německu, hned za karcinomem plic,“ uvedl prof. Albers. „Navzdory tomu, že zátěž evropské populace karcinomem prostaty je velmi významná, pozorujeme jen relativně malou aktivitu v oblasti screeningu tohoto onemocnění napříč celou EU – zvláště pak ve srovnání s pozorností, která je věnována screeningovým programům zaměřeným na karcinom prsu, karcinom děložního hrdla a kolorektální karcinom. V případě screeningového programu založeného na testu PSA by se do budoucna výzkumníci měli zaměřit na snížení overdiagnosis. Rizikům přizpůsobený screening dokáže u 90 % mužů předejít zbytečným screeningovým vyšetřením, je nákladově efektivní a přitom stále ještě dokáže odhalit 1–2 % mužů s časným stadiem karcinomu prostaty.“

Karcinom prostaty představuje závažný zdravotní problém i ve Švédsku, jak potvrdil prof. Per-Anders Abrahamsson [4] z Lundské univerzity (Lunds universitet). Prof. Abrahamsson upozornil na několik randomizovaných studií, které prokázaly významné snížení mortality karcinomu prostaty v případě populačního screeningu (nikoli však v případě oportunního screeningu). Konkrétně v göteborgské studii, která byla navržena jako populační screeningová studie, byl během 14letého sledování u skupiny mužů zařazených do screeningu prokázán 44% pokles úmrtnosti na karcinom prostaty [5]. V této skupině mužů byla nižší mortalita karcinomu prostaty pozorována dokonce i po 18 letech sledování [6]. Prof. Abramsson, který dříve působil jako generální tajemník Evropské urologické asociace, konstatoval, že v případě programu screeningu karcinomu prostaty je třeba najít rovnováhu, tzn. maximalizovat prospěch a minimalizovat rizika.

Další přednášející se ve svých příspěvcích zabývali kvalitou života pacientů s karcinomem prostaty, srovnávali ekonomické náklady a přínosy screeningového programu a zamýšleli se nad způsoby, jakými by bylo možné realizovat populační screening karcinomu prostaty v členských státech EU. Během celého dne však opakovaně zaznívalo, že v současné době stále ještě neexistuje doporučení, jak se postavit ke screeningu tohoto zhoubného onemocnění na celoevropské úrovni.

Na základě všech předložených důkazů se přítomní odborníci shodli na tom, že Evropská unie již nemůže dále přehlížet nejčastěji se vyskytující zhoubný nádor u evropských mužů, který je druhou nejčastější příčinou jejich úmrtí na na nádorová onemocnění. Nově jmenovaná Evropská komise, která vzejde z letošních květnových voleb, by měla podpořit členské státy EU, aby program screeningu karcinomu prostaty začlenily do svých národních onkologických programů. Evropská urologická asociace již vydala prohlášení, které obsahuje následující doporučení:

1. Doporučení Rady ze dne 2. prosince 2003 o screeningu zhoubných nádorů [7] je naléhavě potřeba revidovat v tom smyslu, že karcinom prostaty by měl být zařazen na seznam zhoubných nádorů, u nichž Rada doporučí organizovaný populační screeningový program.
2. Členské státy EU by již nyní měly podporovat aktualizované doporučení ohledně screeningu karcinomu prostaty, a to svým zapojením do společné akce EU, jmenovitě Innovative Partnership for Action Against Cancer (iPAAC) [8].
3. Poslanci Evropského parlamentu by měli zajistit, že evropská akce na podporu screeningu karcinomu prostaty bude součástí jejich manifestů pro blížící se volby do Evropského parlamentu.
4. Nové kolegium komisařů (College of Commissioners), které bude pověřeno mandátem po květnových volbách, by mělo být zmocněno Evropským parlamentem k tomu, aby podporovalo členské státy EU v zavádění (budoucích) evropských doporučení pro screening karcinomu prostaty.
5. Členské státy EU by měly ohledně screeningu karcinomu prostaty aktivně komunikovat s Řídící skupinou pro podporu zdraví, prevenci chorob a zvládání nepřenosných nemocí (Steering Group on Health Promotion, Disease Prevention and Management of Non-Communicable Diseases).
6. Evropská komise by měla toto téma více podporovat a zároveň vyčlenit více finančních prostředků na screening a další výzkum karcinomu prostaty.

Dr. Tit Albreht (Slovinsko), koordinátor společné akce iPAAC, nahlas přemítal o časné detekci a screeningu zhoubných nádorů z pohledu politiků. Upozornil na to, že bude potřeba i nadále pracovat na odbourávání stigmat spojených s rakovinou, chceme-li zvýšit podíl časně diagnostikovaných případů zhoubných nádorů. Zmínil se o některých obtížích, které se stále nedaří uspokojivě řešit, jako je zejména komplikovanost cíleného screeningu a odhalování nedostatků ve stávajících screeningových programech. V každém případě se však zavázal k tomu, že screening karcinomu prostaty prosadí do Plánu pro realizaci a udržitelnost akcí pro boj se zhoubnými nádory (Roadmap on Implementation and Sustainability of Cancer Control Actions). Ten bude významným krokem k tomu, aby doporučení pro zavedení screeningu karcinomu prostaty byla implementována na celoevropské úrovni.

Poznámky překladatele

1. Anglické výrazy overdiagnosis a overtreatment (stále častěji se používají české ekvivalenty „zbytečná diagnóza“ a „zbytečná léčba“) označují diagnostiku a léčbu „onemocnění“, které se za pacientova života neprojeví žádnými příznaky ani nezapříčiní jeho smrt.

Reference

1. European Prostate Cancer Awareness Day (EPAD) (Evropský den karcinomu prostaty, webové stránky v angličtině)
2. Policy Paper on population-based PSA screening for prostate cancer (stanovisko Evropské urologické asociace, v angličtině)
3. Peter Albers: Risk adapted screening
4. Per-Anders Abrahamsson: Prostate cancer screening in Sweden
5. Hugosson J, Carlsson S, et al. Mortality results from the Göteborg randomised population-based prostate-cancer screening trial. Lancet Oncology 2010; 11(8):725-32. doi: 10.1016/S1470-2045(10)70146-7
6. Hugosson J, Godtman RA, et al. Eighteen-year follow-up of the Göteborg Randomized Population-based Prostate Cancer Screening Trial: effect of sociodemographic variables on participation, prostate cancer incidence and mortality. Scandinavian Journal of Urology 2018; 52(1): 27-37. doi: 10.1080/21681805.2017.1411392
7. Council Recommendation of 2 December 2003 on cancer screening
8. Innovative Partnership for Action Against Cancer (iPAAC)
9. Přehled všech prezentací z EPAD 2019 (v angličtině)

30.1.2019 Evropská urologická asociace

Zpět