Aktualizované hodnoty populačního přežití u urologických malignit v ČR

Přežití pacientů s nádory urogenitálního systému v ČR je hodnoceno pomocí mezinárodně platné metodiky na základě plně reprezentativních populačních dat (více o metodice hodnocení populačního přežití v ČR a datovém zázemí ČR najdete zde). Klíčovým prvkem při zpracování a interpretaci českých populačních dat je definice referenčního souboru hodnocených pacientů. K tomu lze dojít v rámci dat Národního onkologického registru ČR následujícím dělením:

• Soubor všech pacientů s nenulovým přežitím. Takto definovaný soubor zahrnuje i pacienty, kteří neabsolvovali terapii z různých objektivních důvodů (časné úmrtí, kontraindikace léčby, odmítnutí léčby pacientem apod.). Z celkové populační databáze jsou vypuštěny pouze záznamy DCO a nálezy nádorů při pitvě. Výsledkem analýzy takto široce definovaného souboru je reprezentativní epidemiologický obraz o přežití, avšak s omezenou informační hodnotou pro hodnocení výsledků péče.
• Soubor pacientů s kompletní a verifikovanou diagnostikou. Tento soubor již obsahuje pouze záznamy pacientů, u nichž proběhl celý diagnostický proces a u nichž bylo stanoveno klinické stadium onemocnění. Tyto záznamy lze sice označit za vysoce validní z hlediska kvality dat, nicméně jejich vypovídací hodnota vzhledem k výsledkům péče je stále omezená, neboť soubor obsahuje řadu problematických epidemiologických záznamů (časná úmrtí bez zahájené terapie a záznamy o neléčených pacientech, byť s ukončenou diagnostikou).
• Soubor léčených pacientů. Soubor zahrnuje všechny záznamy vypovídající o výsledcích péče ve zdravotnických zařízeních zapojených do léčby onkologických pacientů. Vypuštěny jsou záznamy pacientů s časným úmrtím bez zahájené terapie a záznamy o neléčených pacientech z jiných důvodů (odmítnutí léčby, léčba nenasazena z důvodu velmi vysokého věku a špatného zdravotního stavu, aj.). Analýza takto definovaného souboru vypovídá o přežití skutečně léčených pacientů a může být považována za indikátor výsledků a kvality léčebné péče.

Počty pacientů v jednotlivých diagnostických skupinách dokumentuje tabulka 1. Výsledné referenční hodnoty 5letého pozorovaného i relativního přežití u léčených pacientů s nádory urogenitálního systému jsou pak uvedeny v tabulce 2 a na obrázku 1. Tyto hodnoty jsou doplněny 95% intervaly spolehlivosti a dílčími odhady přežití dle jednotlivých klinických stadií (tabulka 3 a obrázek 2). Pro správnou interpretaci výsledků je nutné uvést několik poznámek:

• Celkové hodnoty 5letého přežití, prezentované bez dělení na klinická stadia, nelze mezi jednotlivými diagnózami jednoduše srovnávat, neboť jsou značně ovlivněny zastoupením klinických stadií. Příkladem je karcinom močového měchýře (C67) a karcinom prostaty (C61), které dosahují podobných hodnot 5letého relativního přežití. Tuto podobnost vysvětluje tabulka 3 a obrázek 2, které ukazují, že v případě karcinomu prostaty je v porovnání s karcinomem močového měchýře výrazně lepší přežití u všech klinických stadií, jsou-li stadia hodnocena odděleně. Podobnost celkového 5letého relativního přežití u obou diagnóz způsobilo vyšší procentuální zastoupení stadií III a IV u karcinomu prostaty (viz tabulka 1).
• Výpočet relativního přežití může u méně nebezpečných diagnóz, zachycených v časném stadiu, vést k hodnotám blízkým nebo překračujícím hranici 100 % (jak ukazuje i tabulka 3 pro karcinom prostaty ve stadiu I), např. v důsledku zvýšené lékařské péče, sebekontroly a zdravějšího životního stylu těchto pacientů. V tomto případě lze konstatovat, že rakovina nezvyšuje riziko úmrtí nad úroveň mortality v obecné populací, která odpovídá skupině onkologických pacientů věkem a pohlavím.

 Výpočet 5letého přežití samozřejmě není omezen pouze na léčené pacienty, naopak, dá se říci, že tento postup je v populačním hodnocení přežití spíše výjimkou. O to zajímavější je srovnání přežití léčených pacientů s přežitím celého souboru pacientů s danou diagnózou, tedy s celkovým populačním obrazem. Srovnání hodnot 5letého relativního přežití všech pacientů s nenulovým přežitím, pacientů s kompletní a verifikovanou diagnostikou a referenčního souboru léčených pacientů dle jednotlivých diagnóz se věnuje tabulka 4 a obrázek 3. U jednotlivých diagnóz jsou patrné rozdíly v hodnotách přežití, které lze obecně vysvětlit zastoupením záznamů protinádorově neléčených pacientů ve skupině všech pacientů. Vyšší procento záznamů s nevyplněnou diagnostikou bez udání důvodu, které představují skutečné chybné záznamy v registru NOR, lze pozorovat u karcinomu prostaty a karcinomu močového měchýře (viz tabulka 1).

Další významnou analýzou je hodnocení trendu ve vývoji přežití v čase. Její význam je zřejmý, 5leté relativní přežití je jedním z důležitých indexů pro hodnocení výsledků léčebné péče o onkologického pacienta. Na druhou stranu je zde problémem vliv celé řady faktorů, ať už souvisejících s prevencí onemocnění, jeho diagnostikou nebo samotnou protinádorovou léčbou. Srovnání časových období prováděné v ČR respektuje definici časových období z mezinárodních studií tak, aby byl zároveň splněn předpoklad dostatečného počtu pacientů s jednotlivými diagnózami. Ve srovnání jsou tak uvažována čtyři následující časová období:

• Analýza periody 2004–2007 – referenční hodnoty přežití
• Analýza periody 2000–2003
• Analýza kohorty pacientů diagnostikovaných v letech 1995–1999
• Analýza kohorty pacientů diagnostikovaných v letech 1990–1994

Pro vzájemnou srovnatelnost byly hodnoty přežití standardizovány vzhledem k věkové struktuře onkologických pacientů ČR odpovídajících recentnímu období let 2004 až 2007.

Vývoj hodnot 5letého relativního přežití léčených pacientů s urologickými malignitami v ČR v čase pro všechna klinická stadia uvádí tabulka 5 a obrázek 4. U všech sledovaných diagnóz je vidět pozitivní posun v čase, který je nejvíce markantní v případě diagnóz karcinomu prostaty (C61) a ZN ledviny a jiných orgánů močových cest (C64-C66,C68). Jak již bylo uvedeno výše, tento posun však může souviset se změnou v zastoupení klinických stadií v jednotlivých obdobích, proto je třeba tyto výsledky interpretovat současně s vývojem hodnot 5letého relativního přežití pro jednotlivá klinická stadia. Vývoj v čase dle stadií je uveden na obrázku 5. Největší posun nastal u všech diagnóz po období 1990 – 1994, velmi pozitivní vývoj lze pozorovat zejména u karcinomu prostaty (C61) a ZN varlete (C62). Na závěr je nutné zmínit stagnaci hodnot 5letého relativního přežití IV. stadia karcinomu močového měchýře (C67) a IV. stadia ZN ledviny a jiných orgánů močových cest (C64-C66,C68). Data tak dokumentují fakt, že u nádorových onemocnění diagnostikovaných primárně v klinickém stadiu IV je viditelné zlepšení léčebných výsledků za posledních 10 – 15 let vzácné. Jedním z hlavních cílů boje s malignitami v ČR by tak jednoznačně měla být snaha o včasný záchyt onemocnění.

Obrázek 1. Hodnoty 5letého relativního přežití u léčených onkologických pacientů ČR, analýza periody 2004–2007

Obrázek 2. 5leté relativní přežití u léčených onkologických pacientů v ČR dle klinických stadií, analýza periody 2004–2007

Obrázek 3. Srovnání hodnot 5letého relativního přežití všech pacientů s nenulovým přežitím, pacientů s kompletní diagnostikou a léčených pacientů, analýza periody 2004–2007

Obrázek 4. Vývoj hodnot 5letého relativního přežití léčených pacientů s nádory urogenitálního systému v čase

Obrázek 5. Časové srovnání 5letého relativního přežití u léčených onkologických pacientů dle klinických stadií

Tabulka 1. Počty pacientů s nádory urogenitálního systému v Národním onkologickém registru ČR: data pro výpočet přežití za období 2004 – 2007

 * U diagnózy C62 není stadium IV v nové klasifikaci TNM definováno.

Tabulka 2. Hodnoty 5letého relativního a pozorovaného přežití u léčených onkologických pacientů v ČR, analýza periody 2004–2007

Tabulka 3. 5leté relativní přežití u léčených onkologických pacientů v ČR dle klinických stadií, analýza periody 2004–2007

* U diagnózy C62 není stadium IV v nové klasifikaci TNM definováno. 

Tabulka 4. Srovnání hodnot 5letého relativního přežití všech pacientů s nenulovým přežitím, pacientů s kompletní diagnostikou a léčených pacientů, analýza periody 2004–2007

Tabulka 5. Vývoj hodnot 5letého relativního přežití léčených pacientů s nádory urogenitálního systému v čase*

* Pro vzájemnou srovnatelnost jsou vypočtené hodnoty standardizovány ve vztahu k věkové struktuře populace onkologických pacientů odpovídající období 2004–2007.

Autorský kolektiv

T. Pavlík¹, L. Dušek¹, O. Májek^1, M. Babjuk²

¹ Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita ČR
² Urologická klinika, FN Motol, Praha

Literatura

• Berrino F., DeAngelis R., Sant M. et al. (2007). Survival for eight major cancers and all cancers combined for European adults diagnosed in 1995-99: results of the EUROCARE-4 study. Lancet Oncology, published online in August 21, 2007: http://oncology.thelancet.com
• Coleman, M., Quaresma , M., Berrino, F., Lutz, J., De Angelis, R., Capocaccia, R., Baili, P., Rachet, B., Gatta, G., Hakulinen T. et al. (2008). Cancer survival in five continents: a worldwide population-based study (CONCORD). The Lancet Oncology, Volume 9, Issue 8, Pages 730 – 756.
• Dickman, P. W. and Adami, H.-O. (2006). Interpreting trends in cancer patient survival. Journal of Internal Medicine, 260, 2, pp. 103-117(15).
• Pavlík T, Dušek L, Májek O, Žaloudík J (2009). Five-Year Survival Rates of Cancer Patients in the Czech Republic. In (Dušek L., Ed), Czech Cancer Care in Numbers 2008-2009, p. 339 – 373, Praha, Grada Publishing. ISBN 978–80– 47–3244-2.

7.10.2010 IBA MU

Zpět