Když toxicita koreluje s úspěchem léčby
Léčebný algoritmus u metastazujícího karcinomu ledviny patří mezi nejsložitější onkologická terapeutická schémata. O co menší roli tu hraje chemoterapie, o to širší je spektrum cílené léčby, jež se navíc rychle rozšiřuje. Nejnovějšímu vývoji v této oblasti se věnovalo sympozium, které v rámci letošních Brněnských onkologických dnů podpořila společnost Pfizer. Jedním z jeho témat byly klinické prediktivní markery léčby tyrosinkinázovými inhibitory.
V úvodu sympozia se s určitým nadhledem na cílenou léčbu pokročilého renálního karcinomu podíval MUDr. Jiří Tomášek z Masarykova onkologického ústavu. „Je‑li karcinom ledviny zachycen včas, ve stadiu lokalizovaného, nemetastatického onemocnění, tak pětileté přežití přesahuje 90 procent. Téměř u třetiny je ale nemoc odhalena až ve IV. klinickém stadiu. Pět let přežívá jen 10 až 20 % těchto pacientů. Právě pro tyto nemocné představuje cílená léčba naději, a to už jen proto, že na klasickou chemoterapii je tento nádor rezistentní.“ Z hlediska strategie léčby představují podle MUDr. Tomáška specifickou skupinu pacienti, kteří mají resekabilní primární tumor s mnohočetným metastatickým rozsevem. „U těch ve vybraných případech provádíme cytoredukční nefrektomii a teprve potom nasadíme první linii systémové terapie. U neresekabilních nádorů nebo neoperovatelných pacientů přistupujeme k první linii léčby okamžitě.“
13.5.2013 Medical Tribune 9/2013